Svérázný způsob slavení či připomenutí (nebo zneužití?) některých církevních svátků, slavností a památek vymysleli zlínští zastupitelé. Od letošního roku platí městská vyhláška, kterou se mimo jiné i o některých církevních svátcích zkracuje ve Zlíně doba nočního klidu.
Zatímco obecně mají lidé právo na dobu nerušeného nočního odpočinku každý den od 22 hodin večer do 6 hodin ráno, v den nezávazné památky sv. Valentýna (úterý 14. února) měli obyvatelé Zlína nárok na klid až od půlnoci. Podobně tomu bude v noci ze soboty na neděli nejblíže slavnosti Narození sv. Jana Křtitele, v den slavnosti sv. Cyrila a Metoděje a v den slavnosti sv. Václava. Ještě větší pozornost zastupitelů si zasloužila svatá Anna. V noci z pátku na sobotu a během následující noci ze soboty na neděli, časově nejbližší památce sv. Jáchyma a Anny, nemají Zlíňané nárok na noční klid až do 2 hodin ráno. Kromě zmíněných církevních svátků se ve Zlíně zkracuje noční klid i při mnoha jiných příležitostech, za celý rok to dělá asi 32 dnů! Město Zlín prý tak projevuje „dlouhodobý zájem na podporu společenského a kulturního života“, zdůvodňují tvůrci vyhlášky.
„Ticho je Boží cestou. On sám k nám přišel v tichosti. Pokud se s ním chceme setkat, musíme se naučit tichu,“ vyjádřil se před časem kardinál Robert Sarah, prefekt Kongregace pro bohoslužbu a svátosti. Poznamenal, že nepřítelem obnovování vztahu k Bohu je halas, v němž dnešní lidé žijí.
Jaká je asi představa světa o prožívání církevních svátků, když má mít kvůli některým z nich celé město zkrácenou dobu nočního odpočinku? Bude řvát z amplionů městského varovného systému až do půlnoci nebo do dvou do rána Bože, cos ráčil, svatováclavský chorál či píseň z kancionálu „Já jsem si vyvolil za ochranu – Ježíše, Marii, svatou Annu…“? Kulturní a zbožný člověk se přece dovede bavit, když chce, třeba až do rána, aniž by k tomu potřeboval zrušit noční klid pro celé město, vlamovat se v tomto posvátném čase svým hlučným projevem do soukromí jiných lidí a vnucovat jim svůj způsob zábavy. Třeba i nemocným, starým, malým dětem či těm, kteří musí brzy ráno vstávat do práce. Ani bdění na modlitbách zkracování doby nočního klidu nepotřebuje. Anebo je to všechno jenom záminka k tomu, aby se mohlo ve jménu našich světců do noci pít, beztrestně hulákat či vyzpěvovat pod okny sousedů nebo pořádat bujaré mejdany, při kterých se chvěje celý panelák?
Svatý Valentýne, svatý Jane Křtiteli, svatí Cyrile a Metoději, svatá Anno a svatý Václave, orodujte za nás!
Vojtěch Cekota, Život farností 4/2017