Rubrika: Komentář
Ilona Švihlíková o pokrytectví a flagrantních selháních státu
Stát selhává v elementárním plánování. Musíme si ho vzít zpátky!
Nedejme si zahynouti!
„Považuji za potřebné problémy shrnout a hlavně veřejně o nich promluvit. Je to důležité i proto, že se naše společnost propadá do depresivního nezájmu nebo ustrašeně mlčí.“ Esej Petra Piťhy.
Ivan Hoffman: Mír čili právo na život
Lidé se vzájemně nezabíjejí proto, že je to baví, ale proto, že jsou k tomu kýmsi donuceni. Kdyby byla účast ve válkách dobrovolná, nebyli by na války lidi. Válkychtiví lidé by politikům rychle došli. Volání po míru je uprostřed války vlastizradou. – Zamyšlení Ivana Hoffmana pro Rádio Universum.
Bojte se války!
Jestli bude velká válka, tak už nebudeme civilisté. Pro Rusy budeme západní militanti, kterým je zapotřebí zasolit pořádným Kalibrem nebo Kinžálem. Občas nás někde „rozpráší“ a bude to. Žádný generál z toho nebude mít těžké spaní. A při úvahách o případném nasazení jaderných zbraní rozhodně nebude hrát roli, jestli to náhodou neodnesou ženy a děti. – Závažné varování Daniela Sterzika na blogu Vidlákovy kydy.
Novinky.cz: Jak to dnes vypadá v Německu
Portál Novinky.cz komentuje současnou atmosféru v Německu.
Ivan Hoffman: Před barevnými revolucemi není úniku. Teď je na řadě Gruzie
Za hezkými hesly se skrývá starý známý ďábel, který všechno slíbí a všechno vezme. Tak popsal Ivan Hoffman manuál „barevných revolucí“, sponzorovaných stále stejnými firmami a organizacemi. Podstatou každé „barevné revoluce“ je správný nepřítel, který umožňuje mladé generaci se semknout v nenávisti. Komentář Ivana Hoffmana v Parlamentních listech.
Ivan Hoffman: O strašení a strachu, když nám jde o život
O nebezpečí války a naší účasti v ní.
O posílání zbraní válčícím stranám
Marián Kuffa je přesvědčen, že Kristus by neposílal zbraně Rusům ani Ukrajincům. Na straně USA, Ukrajiny i Ruska jsou chyby a ve všech třech vyjmenovaných národech jsou i perfektní lidé.
Otec Marián Kuffa o válce na Ukrajině
Nepodlehněte nenávisti. V každém národě je milý ten, kdo se bojí Boha.
Kritizujete dotované jízdné?
Na několika místech internetu na mne v posledních dnech vyskočily články se srdceryvným příběhem ekonoma Lukáše Kovandy, který se rozhodl cestovat vlakem ČD z Olomoucka do Prahy. Cestoval v době dopravní špičky na konci prodlouženého víkendu a spoj, který si vybral, byl zaplněn cestujícími natolik, že mnozí museli stát či sedět na podlaze v uličkách. Zřejmě i ve vagonu první třídy. Autor článku na serveru iDnes (osv) píše, že „Kovandu překvapilo to, že v první třídě, do které měl zaplacený lístek, narazil…