Byla nás z obou zlínských farností jen hrstka, kdo si chtěl připomenout svou kdysi dávno přijatou svátost biřmování a přípravu, která jí předcházela. Využili jsme nabídky pana faráře Ivana Fišara z loňského září a přihlásili se podle věkových kategorií do několika malých skupinek, abychom se společně připravovali na obnovu této svátosti.
V mé skupince biřmovanců věku 50 až 65 let nás bylo osm. Tři chlapi a pět žen. A scházeli jsme se na faře s panem farářem každé druhé pondělí odpoledne asi na hodinu.
Bylo to samozřejmě úplně jiné, než když jsem se připravoval na biřmování v roce 1973. Tehdy nás byly na přípravě plné kostelní lavice. Psali jsme z probrané látky i písemné testy. Nynější „příprava po biřmování“ byla odlišná. Každé setkání bylo jiné. Už to nebyla žádná výuka, ale spíše povzbuzování ve víře a vysvětlování, jak by v nás Duch svatý měl a mohl působit. Hodně pozornosti jsme věnovali Písmu svatému, zhlédli jsme i několik počítačových prezentací s duchovním obsahem, při jednom „suplování“ nám P. Petr Polívka přiblížil schönstattské hnutí, jehož je členem. Nechyběly ani odpovědi na dotazy, se kterými jsme občas přicházeli. Když bylo chladno, uvařili jsme si čaj nebo pojídali pamlsky, které občas pan farář přinesl…
Dva týdny před svatodušními svátky a chystanou obnovou svátosti biřmování jsme se už sešli naposledy. Poděkovali jsme. A možná jsme trochu zalitovali, že Pán Ježíš ustanovil jen sedm svátostí. Nebo nás ve farnosti čeká v příštím roce třeba ještě příprava po prvním svatém přijímání?
VOJTĚCH CEKOTA, Život farností 20. 5. 2012