Zlín – V sobotu 5. ledna se v klášterní budově Regina uskutečnilo setkání, které je pokračováním tradice zpívání starozlínských koled, jež sahá do 19. století a je spojena i s historií zlínské farnosti.
Základem této tradice je soubor textů vánočních koled, napsaných v původním valašském nářečí, který vyšel knižně v Sieglově edici v roce 1940 s názvem „Vánoční koledy strýca Jozefa Cekotového ze Zlína“ s ilustracemi malíře Jana Kobzáně. Jejich autor Josef Cekota (1865–1929) ze zlínského Cigánova byl ve zlínském kostele „literákem“, tedy zpěvákem, který měl důležité místo především při vedení poutních procesí, kdy předzpěvoval duchovní písně. V předmluvě knižního vydání koled se uvádí, že „byl poslední s tych starých Zliňanů, co uměli ty starosvěcké koledy valašské a co ich aj za Valachy přestrójeni chodili spívat po celém kraji.“ Dá se předpokládat, že to byla přímá návaznost na tradici lidového barokního divadla pochůzkového typu.
První zápis těchto zpívaných koled s recitativy pochází již z roku 1922 a dochovaly se k nim i notové zápisy, které pořídil učitel František Šmíd. Pozornost z folklorního hlediska jim věnoval i etnograf Karel Pavlištík.
Tradice zpívání starozlínských koled se po smrti Josefa Cekoty udržovala dále především v rámci rodiny jeho synovce Vojtěcha Cekoty (1900–1979) a jeho pěti potomků. Texty a zpěvy se dále předávaly a předávají z generace na generaci. V letošním roce (2019), v předvečer slavnosti Zjevení Páně, se na klášterní budově setkaly opět širší rodiny Cekotova, Němečkova, Smyčkova – Genzerova a Strakova. Každé naše setkání začíná modlitbou za zemřelé i živé členy rodin. Následuje poslech audionahrávky koled pořízené o Vánocích v roce 1971 a potom již vlastní zpěv. Ten vždy začínal křesťanským pozdravem: „Pochválen buď Ježíš Kristus – Daj Bůh ščestí milí páni/ aj vám všeckým dobrým lidem./ My k vám přistupujem,/ dobrý deň vám vinšujem…“
Děkujeme Pánu za možnost setkat se a trochu se vrátit v čase, do doby, kdy Zlín byl malou vesničkou s chudými staveními obklopujícími farní kostel. S úctou k víře našich předků chceme dále pokračovat v této tradici, a dá-li Pán Bůh, opět se napřesrok sejdeme.
Petr Cekota, Život farností č. 2/2019