Když už není poptávka po spáse člověka a Božím království, proč nenabídnout aspoň estetické hodnoty – pěkné křtiny, krásnou svatbu nebo důstojný pohřeb v prostředí kostela?
Zaujal mne reklamní poutač na oplocení dřevěného kostela Církve československé husitské v Blansku. Že by církev začala s marketingem?
Podle jedné z definic je marketing společenským a manažerským procesem, jehož prostřednictvím uspokojují jednotlivci a skupiny své potřeby a přání v procesu výroby a směny produktů a hodnot (Kotler).
Dřevěný kostelík sv. Paraskivy byl původně postaven jako pravoslavný v Nižním Selišti nedaleko Chustu na Podkarpatské Rusi. Stavba kostelíku byla zahájena v roce 1601 a ukončena o 40 let později. Asi po patnácti letech od postavení přešel kostelík pod správu Řeckokatolické církve a té pak sloužil až do 20. let 20. století. V té době si obyvatelé Nižního Seliště postavili nový zděný kostel. Starý dřevěný byl odsvěcen, zůstal nepoužíván a chátral. Po vzniku první Československé republiky Státní památkový úřad vybral několik takto chátrajících kostelíků a pro jejich záchranu navrhl odkoupení a převezení do České republiky. Blanenský kostelík je jedním ze šesti kostelíků, které byly takto zachráněny (další je v Dobříkově u Vysokého Mýta, v Kunčicích pod Ondřejníkem, v Nové Pace, v Hradci Králové a v Kinského zahradě v Praze).
(vc) – 22. 2. 2014