Další docela podstatnou špatnou zprávu přinesly Události České televize poslední neděli v roce – 29. prosince 2013. Opět se prý odsouvá zavedení tzv. jednotného inkasního místa. Minulá vláda nám je slibovala na začátek roku 2015. Původní projekt počítal dokonce už s rokem 2014.
Myšlenka jednotného inkasního místa spočívala v tom, že osoby samostatně výdělečně činné budou své příjmy vykazovat jen jedné instituci a posílat zákonné odvody jen na jeden účet. Stát bude schopen z jednoho přehledu příjmů či daňového přiznání vypočítat vaši daň i sociální a zdravotní pojištění a odvedené peníze si z jedné částky rozdělit do příslušných škatulek.
Prý to minulá vláda dobře nepřipravila, proto zatím vše zůstane postaru. Ubohý živnostníček bude dál pokorně obíhat finanční úřad, okresní správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. Shánět tři druhy mírně odlišných formulářů, studovat tři návody na jejich vyplnění (každoročně se ale v určitých detailech mění, takže se to musíte učit zase znovu), posílat různá hlášení na tři adresy a peníze na tři účty, platit bankovní poplatky za tři platby, čekat kontrolu tří různých skupin úředníků. Moc si nepomůžete, ani když chcete být pokrokoví a pořídíte si elektronický podpis a snažíte se komunikovat po internetu. Na webu se budete potýkat se třemi různými systémy, pravděpodobně od tří různých programátorů nebo programátorských firem. Každý má své určité nedostatky. Například potřebné elektronické formuláře se na webu zhusta objevují pozdě, někdy i řadu týdnů poté, co už začal nový kalendářní rok.
Mám ještě schované výplatní pásky ze zaměstnání z osmdesátých let minulého století. Je na nich jeden základ daně a stržena jedna daň ze mzdy. Žádné zdravotní pojištění, ačkoli veškeré zdravotnictví bylo tehdy pro pacienty bezplatné, žádné sociální pojištění, přestože tehdy jistotu důchodu nikdo nezpochybňoval. Také vám z této jedné stržené částky plynul samozřejmý nárok i na nemocenskou od prvního dne pracovní neschopnosti.
Za téměř čtvrt století od listopadu 1989 se naše vlády, bez ohledu na to, jestli se tvářily jako pravicové nebo levicové, nebyly schopny k jednotnému inkasnímu místu znovu dopracovat. Mám jim to za zlé. Protože současný systém znamená množství zbytečné práce. Pro živnostníky, kteří trojnásobné množství papírů musí nastudovat a vyplňovat, ale i pro tři početné armády úředníků, které tuto agendu následně zpracovávají.
Jen ať se práce množí, řeknete si možná. Vždyť i tak máme dost nezaměstnaných. Jenže toto je spousta práce úplně zbytečné. Marné. Jen tak se jedné skupině obyvatel zadávají zákonem úkoly, které pro chod státu nejsou nezbytné a které by bylo možno zajistit s menším množstvím papírů a s menším množstvím lidské práce racionálněji, a druhá skupina obyvatel se z této agendy živí. Což je pro ni jistě příjemné, ale někdo to musí zaplatit. Státní dluh už dosahuje obrovských rozměrů i tak a může se nám všem krutě vymstít.
Může mít drobný živnostník k takto neschopnému státu důvěru? Může po nás někdo spravedlivě chtít například přispívat na snižování státního dluhu, když se státní instituce chovají tak byrokraticky rozmařile? Je za odkladem jednotného inkasního místa diletantismus bývalé Nečasovy vlády, jiné zájmy vlády Jiřího Rusnoka nebo nedostatek dobré vůle politické reprezentace, která právě vytváří vládu novou?
(vc) – 29. 12. 2013