V pátek 8. července 2011 si Pán povolal k sobě Mojmíra Trávníčka, literárního znalce, kritika a především vzácného člověka a křesťana. Narodil se 17. prosince 1931 ve Vsetíně jako syn řídícího obecné školy. Na Valašsku strávil celý svůj život a byl znalcem duše tohoto kraje, jeho stránek světlých i stinných. Většinu života pracoval jako správce plicního sanatoria v Huslenkách.
Mojmír Trávníček se nestal sběratelem knih ani bibliofilem, ale především vnímavým čtenářem, který samostudiem získává široký rozhled o umělecké i lidové slovesnosti. Věděl, že každé slovo psané odvozuje svůj původ od Slova Vtěleného, které bylo na počátku, nyní i vždycky… Když jsme společně v roce 2005 připravovali pro Matici cyrilometodějskou obsáhlý výbor mariánské poezie českých autorů, vybral jako název jeden z veršů svého oblíbeného básníka Jana Zahradníčka: Maria Panno, Matko Slova.
Ten výbor, či spíše antologie české mariánské poezie, vznikl z hlubokého porozumění tomu, jakým způsobem oslavuje každý z autorů Matku Boží. Jejím hlubokým ctitelem byl i Mojmír Trávníček. Chtěli jsme společně ještě připravit konferenci u příležitosti Jubilejního roku 2012, která by se věnovala zpracování motivu Svatého Hostýna v české literatuře. Poslední e-mail, v němž vyjadřuje radost z tohoto „námětu k práci“ , mi poslal 8. května. V ten den slavíme památku Panny Marie, Prostřednice všech milostí. V tomto dopise píše:
„Mám hojnost, snad až úplnost ohlasů a obrazů svatohostýnských ve verších českých básníků. Horší je to s prozickými ohlasy, kde toho u klasiků jistě je dost, ale člověk si nepovzpomíná na všechny Mrštíky a ostatní. Ale dáme to jistě nějak dohromady.“
Znalec díla Jana Čepa, Jakuba Demla, Jana Zahradníčka, Jaroslava Durycha, Ivana Slavíka a desítek dalších autorů vydal jednu monografii (Pouť a vyhnanství, 1996), a několik souborů esejů, vzpomínkových statí, portrétů a literárních studií. V jeho pracovně doma v Novém Hrozenkově byly knihy v řadách vyrovnaných až ke stropu. Velkou část z nich tvořila díla duchovních autorů, církevních otců, mystiků a světců. Mojmír Trávníček byl také autorem antologie modliteb Malý nebeklíč (1997).
Nyní se nám Mojmír Trávníček stává přímluvcem, který již nevidí „jako v zrcadle“ , v symbolice jazyka, slov a obrazů, ale Tváří v Tvář. Nám zbývá vrátit se pro tento čas k veršům Jana Zahradníčka:
„..By zapálil blesk slova mého,
dej Matko Boží Hostýnská,
všem skrytým v blankyt pláště tvého
splň jejich přání dětinská,
však pravá přec, když biče sviští
a strach si kráčí zbaven pout,
v strhané oči hrůzy příští
jak pohlédnout, jak pohlédnout!“
PETR CEKOTA, 11. 7. 2011
Foto: Josef Pala