V životě internauta, tedy uživatele internetu, se střídají etapy dětství, růstu, zrání, dospělosti i stáří jako v běžném životě člověka. S dětmi musíte mít trpělivost, s puberťáky ještě větší… Oni z toho vyrostou, povzdechnete si v mnohých situacích.
Jednou z životních etap internauta, které se málokdo vyhne, je přeposílačství. Uživatel internetu už zvládl základy práce s e-mailem. Objevil jeho široké možnosti. A je mu líto, když tyto možnosti zůstávají nevyužity. Jak snadno lze například v elektronické poště něco přeposlat dál. A hned na několik adres současně, třeba do celého světa, jen několika málo kliknutími počítačové myši! To je velké pokušení.
Ostatní uživatelé internetu pak dostávají do svých schránek záplavu e-mailů, zpravidla s mnohamegabytovými přílohami, které ve svém předmětu začínají písmeny FW. Za nimi někdy následují výkřiky typu „Úžasné! To musíš vidět! Stojí za zhlédnutí…“ Současně dostáváte v záhlaví e-mailu i celý adresář dospívajícího internauta, všechny jeho známé, kteří také mají to štěstí pustit si onu úžasnou prezentaci v powerpointu. Pokud nemáte dostatečně rychlé připojení k internetu, čekáte na jejich stažení v nejnevhodnější chvíli dlouhé minuty. Pokud máte menší kapacitu e-mailové schránky, může vám ji přičinlivý přeposílač zcela zahltit.
Od přijatých e-mailů mi přicházejí krátké hlášky na mobilní telefon. Když mi například v neděli odpoledne začnou v kapse pípat esemesky, hned mne napadne, aniž bych si je přečetl, že se kamarád právě dostal k počítači a začal „pracovat“. Postupně si pročítá e-maily, které dostal, a plynule je přeposílá zástupu svých známých, jejichž adresy má v adresáři. A mě čeká nejspíš dlouhé stahování e-mailů, z nichž nejméně polovinu hned po přijetí (bez otvírání příloh) smažu.
Abyste rozuměli, nejsem zásadním odpůrcem funkce předat dál. Je to užitečná pomůcka. Ale pro její použití musí být opodstatnění. Když už cítíte nutkání někomu něco přeposlat, uvažujte prosím nejdříve, co komu posíláte, a položte si otázku: proč. A dříve než kliknete na ikonku odeslat, napište do e-mailu adresátovi nebo adresátům alespoň několik vlastních slov se zdůvodněním, co vás vedlo k přesvědčení, že právě jim máte zrovna tuto konkrétní prezentaci nebo tento text předat a že právě jim může být jejich prohlédnutí prospěšné. Nic nepokazíte, když v takovém e-mailu adresáta také osobně pozdravíte. Ujišťuji vás, že když se u každého e-mailu takto zamyslíte, už nikdy nebudete posílat všechno, co vám přišlo do e-mailové schránky, všem, které máte v adresáři.
Základní poučení o řetězových e-mailech, kterým se říká hoax, najdete například zde.
VOJTĚCH CEKOTA, 27. 11. 2010