Poteč – Tak jako každoročně dva týdny před Velikonocemi vyrazili v sobotu 3. dubna 1999 krátce po poledni věřící z Poteče na Valašskokloboucku na křížovou cestu do hor ke kapličce Dělanovec.
Muž v čele zástupu několika desítek lidí nese dřevěný kříž. Lidé jdou mlčky, na čtrnácti místech v horách se zastavují a připomínají si jednotlivá zastavení křížové cesty Ježíše Krista. Odsouzení na smrt, pády pod křížem, setkání s plačícími ženami, přibíjení na kříž, uložení do hrobu… Zazní píseň s kytarou, po ní rozjímavé čtení. „Klaníme se ti Pane Ježíši Kriste, neboť svým křížem jsi vykoupil svět,“ zní z úst věřících.
Cesta, na jejímž konci je mariánská kaplička s vodním pramenem téměř na vrcholu bělokarpatského horského hřebene, je dlouhá několik kilometrů a trvá víc než dvě hodiny. Když zástup vycházel z obce, mezi mraky probleskovalo slunce, cesta byla téměř suchá a z bělokarpatských luk se otvíraly daleké výhledy do kraje. Ve vyšších polohách však ještě lidé museli šlapat ve zbytcích sněhu. A než dosáhli cíle, obloha ztemněla a začalo vydatně sněžit. Ale lidé, kteří se horské křížové cesty zúčastňují každoročně, pamatují i mnohem horší podmínky. A chodí se za každého počasí.
(vc) – článek otištěn v deníku Mladá fronta Dnes